Voňavka
9. srpna 2010 v 21:38
|
Básničky
Máme doma voňavku
a ta pěkně smrdí
jen co si k ní přičichnu
hned to se mnou hodí.
A jak sebou hodím
voňavku hned shodím.
lahvička se rozbije
maminka mě zabije.
Nežli stačím vyvětrat ten odporný smrad
přišla domů maminka, začla na mě řvát.
Dítě jedno nezbedné
táhni do lednice,
sic na tebe zavolám
hned dvě polednice.
Tak jsem seděl v lednici
pod mrazícím boxem
zima mi tam nebyla
topil jsem si koxem.
Autor je moje maminka, vymýšlela to se spolužačkou o přestávce..možná někde na střední... :-)
První dny (týdny) v Anglii
14. června 2010 v 16:40
|
About me
Tak ony dva týdny plné práce úkolů a balení utekly jako voda..... Nakonec se z nich vyklubaly dva týdny plné zábavy, občas i alkoholu a pohybu d přáteli... Když jsem se konečně ke konci druhého týdne dokopala, že si zabalím, tak jsem si mohla gratulovat, protože to byla jedna z mála věcí na mém nabytém seznamu, kterou jsem udělala úplně celou.. Nakonec jsem po dvou dnech strávených ve volební komisi konečně mohla dát sbohem naší krásné České republice a vyrazit směr Ruzyňské letiště... nebylo to ovšem tak ideální jak jsem očekávala, všichni mě sice ujišťovali celou cestu, že máme dost času na to aby jsme se na chvíli zastavili na odpočinek na benzínce, nakonec se ale ukázalo, že toho času zase až tolik není, tak jsem letadlo doslova dobíhala... Ani ne tak letadlo, jako spíš odbavování zavazadel... Vše se ale nakonec zdařilo, ačkoliv jsem už ztrácela naději a já odletěla směr Birmingham..
Bylo to všechno tak na rychlo, že jsem ani neměla čas na dojetí z loučení se svými nejbližšími, tak jsem je jen všechny poobjímala, popusinkovala a šla... :-) Když jsem přistála v Birmu, tak na mě na rozdíl od minulé návštěvy nikdo nečekal a já s 15ti kilovým kufrem pobíhala po letišti a hledala správnou zastávku, ze které by mě autobus odvezl do centra...nakonec se mi to podařilo...když jsem vystoupila a hledala v paměti dva měsíce staré záchytné body, tak jsem se u toho celkem zapotila...i to se však nakonec podařilo a po asi hodině cesty pěšky, protože jsem samozřejmě vystoupila asi o 4 zastávky dřív, jsem došla k vlakovému nádraží na New Street a nasedla do vlaku směr Redditch...
Tam už konečně čekal ten, kvůli němuž jsem tyto nervy podstoupila... :-) Shledání sice po dlouhé době ale nebylo bohužel tak vřelé jak bývá vykresleno v amerických filmech...co jsem ale čekala, když celé dny byl v práci...zašli jsme si na chvilku sednout na kávičku (mimochodem, v Anglii mají kafe pěkně hnusné) a potom jsme taxíkem dojeli domů... Bylo už celkem pozdě, tak jsme se najedli a šli spát...
Ráno, v pondělí jsme měli volný den, takže jsme šli nakoupit všechny věci, které bych mohla potřebovat a ještě něco navíc a šli domů... V úterý už to bylo všechno na mně samotné... Oběhnout všechny možné i nemožné personální agentury, které zajišťují práci...kdo by čekal, že se mi podaří najít práci hned první den...? No, funguje to tu prostě trochu jinak než v ČR.. Prošla jsem úspěšně interview, vypsala jsem pár papírů a dozvěděla se, že ve čtvrtek v 7 ráno mám jít na training... Z oné práce vylezla nakonec ta samá, kde dělá můj nejdražší, z čehož jsem měla pochopitelně velkou radost... Po úspěšném absolvování trainingu se mi dokonce povedlo sjednotit si s ním směny, takže jsme do práce i z práce chodili spolu....
Teď ovšem utekly další dva týdny a je opět pondělí... Jako každé pondělí jsme se rozhodli, že půjdeme do města pořešit různé organizační záležitosti a nakoupit...
Když tu najednou zvoní telefon a po asi dvouminutovém rozhovoru jsem zjistila, že se skoro vůbec neuvidíme, protože dostal nabídku na práci lépe placenou.... já budu doma od pondělí do středy, on v sobotu a v neděli...no, co se dá dělat... Asi si budu muset zvyknout, že na prvním místě bude vždycky práce a peníze a až na druhém já... Možná že si to beru až příliš osobně, vím že sem před skoro půl rokem odjel proto, že potřebuje vydělat nějaké peníze, aby vyžehlil mladickou nerozvážnost, ale v tom případě teda nechápu, proč tak moc chtěl, abych sem za ním přijela... Je sice pravda, že je to pro mě dokonalá příležitost jak si alespoň trochu zlepšit angličtinu a jak získat nové zkušenosti, a to nejen pracovní, ale i přesto mě to trochu mrzí...
Teď sedím doma, peru, chystám něco na jídlo a čučím do počítače...a obávám se, že přesně tohle budu dělat až do deseti večer než se vrátí totálně znavený z práce, nají se a půjdeme spát... a totéž další dva dny než půjdu do práce i já...tam mě zase ve čtyřech desetihodinový směnách totálně zničí, takže nebude řeč už ani se mnou... :-)
Ale i přesto všechno, pokud přemýšlíte o tom, jak vydělat nějaké peníze, nemáte doma žádné závazky a pokud máte někoho v Anglii, tak vězte, že je to jedna z nejlepších možností, jak ty peníze získat...kromě počátečních trochu větších výdajů vám totiž z každé výplaty určitě něco zbude, a co jsem tak slyšela, tak se tu jednomu člověku povedlo za necelý rok našetřit skoro milion slovenských korun... Prostě vřele doporučuji... Já kdyby mě zpět do ČR netáhlo další studium, tak tu klidně nějaký ten rok zůstanu a vrátím se, až budu mít nějaký ten základ do budoucna našetřený... Ale psát znova přijímačky se mi teda nechce... Navíc dostat se na práva je celkem mazec, tak jsem ráda, že se mi to povedlo na poprvé... :-)
1. pocity ?
18. května 2010 v 23:10
|
About me
Dosud jsem si vystačila vždycky sama se sebou a nejbližšími známými...Teď se ale tento systém začíná trochu hroutit a já, přestože jsem to vždy považovala jako trochu přízemní způsob svěřování se, to asi všechno budu házet sem...
Asi na mne začínají padat obavy, že v těch 4 volných měsících nebudu mít dostatek práce abych se zabavila, protože už teď občas nevím do čeho píchnout a to je od maturity teprve pár dní...No, přestože jsem nervy z maturity měla úplně v háji, tak jsem to zvládla nad očekávání dobře a taky jsem to nad očekávání dobře oslavila...I když mi únava zavírala celý večer oči, tak s lidmi, kteří jsou mi momentálně nejbližší, jsem strávila večer plný zábavy, blízkosti a alkoholu...
Ukončením mého středoškolského studia však začaly dva týdny plné práce, povinností, úkolů, úklidů, balení, vyřizování a papírování....Už teď mám obavy z toho, že na něco zapomenu, že něco neudělám a nejvíc z toho, že mi kvůli té poťapané islandské sopce zruší let... :-) No a vzhledem k tomu, že jsem před maturitou týden pořádně nespala a ani po ním sem tomu zatím moc nedala, tak bych to asi měla napravit a jít do postele... :-)
Další články
- Moulin Rouge 17. dubna 2009 v 16:41
- Láska 17. dubna 2009 v 16:32
- Sen 17. dubna 2009 v 16:32
- Řím 28. března 2009 v 22:54
- Edguy - Scarlet Rose 11. března 2009 v 17:18
Zde hledá